Změna klimatu není příčinou nárůstu požárů v přírodě

Autor textu: Bjorn Lomborg

Jednou z nejčastějších tezí ve stále zpovykanější debatě o klimatu je, že globální oteplování zapálilo celý svět. Ale není tomu tak. Již více než dvě desetiletí zaznamenávají satelity požáry na celém povrchu planety. Údaje jsou jednoznačné: Od počátku roku 2000, kdy hořela 3 % světové pevniny, má každoročně vypálená plocha klesající tendenci.

V roce 2022, tedy v posledním roce, za který jsou k dispozici kompletní údaje, dosáhl svět rekordně nízké hodnoty 2,2 % spálené plochy. Přesto budete jen těžko hledat, že by se to někde uvádělo. Místo toho se média chovají, jako by svět byl v plamenech. Koncem roku 2021 zaměstnal deník The New York Times více než 40 pracovníků na projektu nazvaném „Pohlednice z hořícího světa“. Jeho jednoznačným cílem bylo přesvědčit čtenáře o bezprostřednosti klimatické krize prostřednictvím série příběhů o ničivých událostech souvisejících se změnou klimatu po celém světě, včetně požárů v Austrálii v letech 2019-2020.

Letos v létě se pozornost soustředila na požáry v Kanadě, jejichž kouř pokryl velké části severovýchodu USA. Jak kanadský premiér, tak i Bílý dům označují za příčinu požárů změny klimatu. Tvrdí tedy něco zcela jiného, než nejnovější zpráva klimatického panelu OSN. Ta plochu, kterou celosvětově vypalují lesní požáry, nepřipisuje změnám klimatu. Namísto toho vágně naznačuje, že povětrnostní podmínky podporující požáry, se na některých místech objevují častěji.

Přesto zpráva konstatuje, že změna těchto povětrnostních podmínek nebude ani do konce století přesahovat rámec přirozeného vývoje. Bidenova administrativa a média tak vykreslují přesvědčivý obraz ohnivé klimatické apokalypsy, protože se selektivně zaměřují na ty části světa, které hoří. Nikoli však na mnohem větší území, kde jsou požáry méně časté.

Požár lesa
Požár lesa

Vezměme si třeba požáry v Kanadě letos v létě.
Ačkoli nejsou k dispozici kompletní údaje za rok 2023, globální sledování do 29. července provedené Globálním informačním systémem o požárech ukazuje, že v Americe shořelo více půdy než obvykle. Ve většině ostatních částí světa však hoří méně – v Africe a zejména v Evropě. Globální systém GWIS ukazuje, že vypálená plocha je v letech 2012-2022 mírně pod průměrem, tedy v období, kdy již byla zaznamenána jedna z nejnižších měr vypálené plochy.

Hustý dým z kanadských požárů, který zahalil New York i další místa, byl sice vážný, ale byla to jen část pravdy. Podle nedávné studie vědců ze Stanfordské a Stockholmské univerzity vedlo snížení počtu každoročně vypálených hektarů k celkově nižšímu množství kouře, což dnes pravděpodobně zabraňuje úmrtí téměř 100 000 kojenců ročně.

Požáry v Austrálii v letech 2019-20 si v médiích vysloužily titulky jako „Je tu Apokalypsa“ a „Austrálie v plamenech“, satelitní data však dokazují, že se jednalo jen o část příběhu. Ve dvou státech hořelo mimořádně, ale ve zbytku země zase mimořádně málo. Od počátku roku 2000, kdy hořelo 8 % Austrálie, se plocha každoročně zapálené země snížila. Požáry v letech 2019-20 sežehly 4 % australského území a letos bude spálená plocha pravděpodobně ještě menší. To však médiím nezabránilo v tom, aby si nepřihřívaly svou polívčičku.

Vycházeli přitom ze studie Světového fondu na ochranu přírody, podle které požáry v letech 2019-20 ovlivnily životní prostředí nebo potravu, vystavily tepelnému stresu, zabily nebo zranily 3 miliardy zvířat. Tato studie se však zabývala pouze dvěma státy s největším počtem vypálených míst, nikoliv zbytkem Austrálie. V celostátním měřítku požáry v letech 2019-20 pravděpodobně zabily nebo poškodily 6 miliard zvířat. To je téměř rekordně málo; na počátku roku 2000 požáry ročně poranily nebo zabily 13 miliard zvířat.

Je trapně chybné tvrdit, jak to nedávno učinil klimatolog Michael Mann, že klimatická politika je „jediným způsobem“, jak požáry omezit. Preventivní vypalování, lepší územní plánování a lepší správa půdy jsou mnohem rychlejší, účinnější a levnější řešení požárů než klimatická politika. Modelování Agentury pro ochranu životního prostředí ukázalo, že i při drastickém snížení emisí by trvalo 50 až 80 let, než bychom zaznamenali nějaký malý dopad na velikost spálené plochy v USA. V případě amerických požárů je většinou příčinnou problému špatné hospodaření s půdou. Přesto v loňském roce shořela při požárech v USA méně než pětina toho, co průměrně hořelo ve 30. letech 20. století, a pravděpodobně jen desetina toho, co hořelo na počátku 20. století.

Až si budete číst další katastrofické titulky v médiích, tak si vzpomeňte na další neúspěšné a falešné taktiky strašení klimatem. Lední medvědi byli kdysi hitem na plakátech v boji proti klimatickým změnám. Přesto se odhaduje, že jejich populace je nyní početnější než kdykoli předtím za poslední půlstoletí.

Globální oteplování je skutečnou výzvou. V příštím století budou náklady s tím spojené odpovídat nákladům vynaloženým na zvládnutí jedné nebo dvou ekonomických recesí. Zdravý rozum by napovídal, že jak změna klimatu, tak politika snižování emisí uhlíku sebou nesou náklady, a pak vyjednat rovnováhu, která by upřednostnila nejúčinnější opatření. Průzkumy opakovaně ukazují, že většina voličů není ochotna podpořit velmi nákladnou klimatickou politiku, kterou navrhují aktivisté a zelení politici. Přepálené titulky o klimatickém Armageddonu jsou jen pokusy o zastrašení, které nás mají přimět k jejich podpoře na úkor rozumné diskuse a debaty.

Bjorn Lomborg je prezidentem Kodaňského konsensu, hostujícím vědeckým pracovníkem Hooverova institutu Stanfordovy univerzity a autorem knihy „Falešný poplach: Jak nás panika z klimatických změn stojí biliony, škodí chudým a nedaří se napravit planetu“.

Zdroj: New York Post; převzato z The Wall Street Journal

Komentář Pětiprdelní Opice: Až na odstavec o globálně oteplovací výzvě Opice s Lomborgem souhlasí. Změny klimatu Země jsou cyklické, těm emisními povolenkami, zákazy plynových sporáků a podobnými levičáckými stupiditami zabránit nelze. Celý ten Kult Klimatických Katastrofistů (KKK) stojí na dvou sloupech. Jeden představuje banda mladých, znuděných a zpovykaných levičáků, druhým jsou chamtivé politické elity jedoucí si svůj multi-miliardový eko-byznys.

Diskuze

Přejít nahoru