Minulý čtvrtek šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru pro ukrajinský deník Pravda prohlásil, že členové nejbližšího okolí ruského prezidenta Vladimíra Putina nyní pracují jako špioni pro Ukrajinu. Údajně zradili svého šéfa. Toto tvrzení však pravděpodobně není pravdivé. Spíše se ukrajinská špionážní agentura snaží Putina psychologicky rozložit a přimět ho k honbě za přízraky a k sabotování sebe sama. Je sice možné, že Ukrajinci infiltrovali špiony do ruské vlády, ale tito dvojití agenti jsou pravděpodobně od Putina odstaveni. Je nesmírně obtížné naverbovat zpravodajského agenta, špiona, který má blízko k Putinovi. Jeho vnitřní okruh je velmi malý a jeho členové jsou pod přísným dohledem. Ruská domácí kontrarozvědka FSB používá technický sledovací systém SORM, který odposlouchává telefonní hovory, monitoruje textové zprávy a e-maily a sleduje veškerou internetovou komunikaci Rusů, kteří zastávají citlivé funkce. Neustále jsou sledováni také cizinci, zejména američtí a západní diplomaté, zpravodajští důstojníci a podnikatelé.
Cestování do zahraničí je pro Putinovy blízké spojence výrazně omezeno kvůli ekonomickým sankcím, které na ně uvalily USA a evropské země, což ještě více ztěžuje nábor nových členů. Všudypřítomnost technologií v dnešní době navíc dramaticky snížila možnost tajných schůzek a komunikaci špionů a jejich nadřízených. A konečně, ruská kontrarozvědka patří k nejbrutálnějším na světě. Riziko práce pro protistranu je extrémně vysoké, což dále snižuje počet dobrovolníků. V případě odhalení by taková osoba byla okamžitě eliminována. Na vrcholu studené války sovětská KGB popravila 10 ruských občanů, kteří pracovali jako dvojití agenti pro Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Mezi nimi byl i Oleg Vladimirovič Penkovskij s krycím jménem HERO, plukovník sovětské vojenské rozvědky, který předával americké a britské rozvědce vysoce cenná vojenská, politická a ekonomická tajemství. Penkovskij, motivovaný snahou pomoci zabránit jaderné válce mezi USA a SSSR, sehrál významnou roli během kubánské krize v roce 1962. Sověti ho popravili 17. května 1963.
Pokud by ukrajinská rozvědka skutečně pronikla do Putinova okolí, Budanov by to nikdy veřejně nevyzradil. Když máte v srdci protivníkovy vlády svůj zdroj, uděláte vše pro to, abyste ho ochránili a zachovali tajemství. Takové vychloubání by vedlo k tomu, že by agent byl zabit, a ostatní by nebyli ochotni riskovat své životy pro tak nedbalou špionážní agenturu. Budanovovo bombastické tvrzení spíše odpovídá psychologické operaci (tzv. PSYOP, pozn. PO), která má Putina psychicky vyvést z rovnováhy a ruský bezpečnostní aparát z míry. Cílem je donutit je k honu na krtka, a tím odvést pozornost od hlavního cíle – Ukrajiny.
Ukrajinská rozvědka pravděpodobně využívá Putinovy podezřívavé povahy a chce, aby Rusové zahájili komplexní bezpečnostní prověrku osob blízkých ruskému prezidentovi. Tento proces by zahrnoval zesílené sledování, výslechy, detektory lži a další bezpečnostní procedury. Takové prověrky vyčerpávají zdroje, demoralizují personál a přesouvají pozornost z vnějšího cíle, zahraničního protivníka, na vnitřní hrozbu. Například v nejnebezpečnějším období studené války se CIA stala obětí rozsáhlého plánu sovětské kontrarozvědky, který agenturu téměř ochromil. S využitím taktiky „falešných přeběhlíků“ a brnkáním na konspirační modus uvažování legendárního šéfa americké kontrarozvědky Jamese Jesuse Angletona způsobila sovětská KGB v CIA vyčerpávající hon na čarodějnice. Jeho jádrem byl příběh dvou sovětských přeběhlíků, Jurije Nosenka a Anatolije Golicyna.
Nosenko, agent KGB, zběhl v Ženevě v lednu 1964, krátce po atentátu na prezidenta Kennedyho v Dallasu. Přesvědčil CIA, aby ho exfiltrovala do USA výměnou za informace o vazbách mezi Kennedyho vrahem Lee Harvey Oswaldem a KGB. Během výslechů v CIA Nosenko svým vyšetřovatelům řekl, že spojení mezi KGB a Oswaldem je zanedbatelné, a že SSSR za vraždou prezidenta nestojí. Angleton se však domníval, že Nosenko byl „vyslaný přeběhlík“, kterého Sověti poslali, aby zmátl americkou vládu. CIA umístila Nosenka na samotku na jedno ze svých tajných míst poblíž Williamsburgu ve Virginii. V izolaci zůstal tři roky a byl podroben tvrdým výslechům, které byly zachyceny ve špionážním filmu „Dobrý pastýř“.
Angletonovo myšlení ovlivnil jiný sovětský přeběhlík, Golicyn, kterého CIA v roce 1961 evakuovala z Helsinek a kterého Angleton považoval za pravého přeběhlíka. Během výslechů Golicyn tvrdil, že do CIA pronikli sovětští špioni a že KGB bude posílat další falešné přeběhlíky, kteří se ho budou snažit zdiskreditovat, a také informace, které agentuře poskytl. Spor o věrohodnost obou přeběhlíků odstartoval v agentuře ostrý spor, který způsobil rozkol v rámci ruského ředitelství CIA na dva tábory, na ty, kteří si mysleli, že Nosenko je sovětská „nastrčená osoba“, a na ty, kteří ho považovali za opravdového přeběhlíka. Následný hon na krtka zdecimoval operační a analytické schopnosti agentury, protože mnoho expertů-sovětologů přišlo o práci.
Putin je vysoce kvalitně školeným agentem zpravodajských služeb a je nesmírně těžké ho psychologicky zasáhnout, protože si je dobře vědom toho, že je pro ukrajinské a západní zpravodajské služby hlavním cílem. V úterý Putin vyzval svou domácí bezpečnostní agenturu FSB, aby posílila svou kontrašpionážní činnost s cílem „zadržet ukrajinské sabotážní skupiny“. Putin ví, jak se hrají špionížní hry, sám je v tomto oboru špičkovým hráčem, a skrytého krtka ve svém nejbližším okolí se příliš neobává. Válka trvá již druhým rokem, její konec je v nedohlednu a Putin je pod obrovským tlakem. Snaha Ukrajiny prověřit, zda je ruský mistr špionáže tak nezničitelný, jak se snaží prezentovat, a zasít podezření v jeho nejbližším okolí, je zcela legitimní. Není však pravděpodobné, že by se po Kremlu potuloval ukrajinský James Bond.
Autorka textu, Rebekah Koffler je prezidentkou společnosti Doctrine & Strategy Consulting, bývalou zpravodajskou důstojnicí DIA a autorkou knihy „Putin’s Playbook: Tajný plán Ruska na porážku Ameriky“.
Zdroj: Fox News
